Kosmetické adventní kalendáře 2020

 Všechny vás zdravím!

Jako každý rok jsem si pořídila nějaké ty kosmetické adventní kalendáře. První v řadě jsem objednala dvanáctidenní kalendáře od Mad Beauty. Mad Beauty je anglická značka, která má svou vlastní řadu produktů, ale také hlavně spolupracuje s Disney. Najdete zde masky na obličej, antibakteriální gely, balzámy na rty, paletky, bomby do koupele a spoustu dalších věcí, které mají úžasné balení. Já si jejich první produkt koupila už před pár měsíci a byly to plátýnkové masky v podobě Ariely a Uršuly. Jejich malou recenzi jste mohli najít tady. Tento podzim se Mad Beauty objevilo také na stránkách Pink Pandy a když jsem tam uviděla také adventní kalendář s Disney princeznami musel být můj! 

Kromě tohoto kalendáře jsem si také objednala kalendář se Zvonilkou, kterou sice úplně v lásce nemám, kalendář však sliboval produkty do koupele a na tělo a to bylo něco pro mě. Princezny byly v ceně 569 Kč a Zvonilka stála 489 Kč.

Jelikož jsou kalendáře jen dvanáctidenní, rozhodla jsem se, že budu v liché dny otvírat jeden a v sudé zase druhý. 

Pokud jste, stejně jako já, milovník Disney, musíte uznat, že ty kalendáře prostě vypadají parádně. 

Mad Beauty kalendáře už jsem tedy měla, ale co teď? Budu si pořizovat ještě nějaké? Koupím si i stálice od Balei a Alverde? Tohle rozhodla jediná návštěva dm, kdy jsem si šla JEN pro pastu. Ano, jak už asi tušíte odešla jsem z obchodu a v podpaží držela i oba dva kalendáře. 

Biome.cz - sérum na řasy a vitamíny na nehty

Krásný den všem!

Dneska vám ukážu, co jsem si pořídila od Biome.cz. Když mě oslovili ke spolupráci, tak mě jako první napadlo, co bych si tam asi JÁ tak mohla pořídit. Jakmile jsem se však jejich e-shopem trochu prokousala, přeci jsem si jen našla něco, co mě zaujalo. Byly to séra na řasy. Jelikož si často lepím řasy kvůli líčení, tak mi také sem tam nějaké vypadnou a já začala pozorovat, že už je nemám tak hezké jako dřív. Jako další věc jsem si vybrala vitamíny na nehty, jelikož se mi nehty často třepí a poslední dobou mi ani pořádně nerostly, protože jsem je musela kvůli třepení více stříhat. 

Stacey Marie Carnival XL Pro paletka od BPerfect Cosmetics

Ahoj všem! Po dlouhé době tady mám recenzi na paletku očních stínů. Jak už napovídá z názvu paletky, Carnival XL Pro je vytvořena ve spolupráci s influencerkou Stacey Marie, která dokáže na oku vytvořit něco absolutně úžasného. Paletku jsem si pořídila v září 2019 na e-shopu BeautyBay. Pamatuji si, jak jsem večer seděla na našem ubytování v Benátkách a prohlížela jsem si, co mají na BB nového. Když jsem ji zahlédla, bylo mi jasné, že musí být má. Tato paletka mě stála přibližně 1400 Kč. Pořizovací cena je tedy vyšší, ale za čtyřicet stínů mi to přijde naprosto adekvátní. Kromě stínů na oči se zde nachází také 3 rozjasňovače.  

Benátky, Burano

Z Amalfského pobřeží jsme se vydali směr Benátky. Jelikož by tato cesta trvala ale strašně dlouho, tak jsme ještě jednu noc přespali ve středu Itálie, v malém městečku Scoppito, uprostřed ničeho.

8. září jsme pokračovali směr Benátky a po cestě jsme chtěli navštívit San Marino(město). Bohužel nám to čas nepřál a my ho alespoň projeli, natankovali zde a prohlédli si Monte Titano, nejvyšší horu San Marina, na které se hlavní město nachází. Poté jsme již pokračovali směr Benátky, kde jsme byli ubytováni v části Spinea, která je od historického centra Benátek vzdálená asi 16 kilometrů. Po příjezdu už jsme jen odpočívali po asi 8-mi hodinové cestě a připravovali se na další den.

Druhý den jsme vstali časně ráno a šli si koupit 48 h jízdenky do trafiky, jedna stála 30 €, ale rozhodně se to vyplatí! Kromě autobusu do Benátek, jízdenka také platí na vaporetta, což jsou lodě, které vás převáží po Benátkách. My jsme sice po Benátkách chodili jen pěšky, ale využili jsme je při cestě na Burano (o tom až později). Po nastoupení do autobusu jsme si chtěli lístky orazit, ale místo takové té klasické mašinky, kde zastrčíte lístek a on se vám orazí s datumem a časem, tam byla jiná mašinka - nějaká místní vymoženost. Když jsme lístky tedy dávaly dovnitř, tak to nic neudělalo a naše lístky se neorazili, za což nás mohla postihnout pokuta. Nevadí, jeli jsme prostě na černo i s jízdenkami. Co mě překvapilo, tak bylo to, že s námi autobusem jelo také spoustu studentů, kteří jezdili do škol právě do historického centra. 

Ihned po vystoupení jsme se vydali ke známému mostu Ponte de Rialto, jelikož jsme zde byli něco málo před osmou hodinou, tak zde naštěstí nebylo moc lidí a já si tak mohla most v klidu vyfotit.

Amalfi Coast

Z Říma jsme vyjeli 5. září ráno směr jih. Zanedlouho, co jsme projeli kolem špinavé Neapole jsme se ocitli v Piano di Sorrento, městečku, kde se nacházelo naše ubytování. Jelikož majitel půjčoval skútry, náš plán byl vcelku jasný. A tak jsme si hned večer jeden půjčili, abychom byli na ráno nachystaní. Půjčení skútru nás stálo 40 Euro na 24 hodin.

Ráno jsme tedy vyjeli. Prvních pár sekund jsem myslela, že se po****, nesnáším jízdu na takových věcech. 😀 Po pár minutách jsem už však byla celkem v pohodě, ale stejně jsem se celou cestu držela přítele jako klíště. Za necelou půlhodinku jsme byli v Positanu, kde jsme zaparkovali na malém parkovišti pro skútry a šli jsme dolů na pláž, abychom si toto městečko mohli pořádně prohlédnout.

Jelikož jsme sem dorazili celkem brzo, tak se v městečku nacházelo jen málo lidí a spousta krámků, restaurací a kaváren teprve otevírala.

Řím

2. září jsme dorazili do hlavního města Itálie - Říma. O tom, jaké jsme měli problémy hned po příjezdu jsem psala již v článku o ubytování. Ve zkratce vám ale něco málo říct můžu. Naší hostitelce jsme psali již hodinu před příjezdem do Říma o tom, že přijedeme kolem 14:30 - 15:00. Teprve před půl 3 nám odepsala, že bude pokoj přichystaný až v ty 3 hodiny, z čímž jsme vůbec neměli problém, protože jsme měli check-in domluvený na 15:00. Čekali jsme teda poblíž paneláku, kde jsme měli být ubytováni a po 15. hodině se šel přítel podívat dovnitř podle instrukcí. Našel zde jen paní uklízečku, která neuměla anglicky, ale dokázala mu říct, že parkování tam nemají. Což nás opravdu naštvalo, protože u inzerátu bylo parkoviště v ceně a na ulici se nám auto nechávat nechtělo. Bohužel nakonec zůstalo stát u silnice 3 dny a naštěstí se mu nic nestalo. Během těch pár dnů, co jsme zde strávili, jsme měli ještě nějaké problémy s ubytováním a majitelkou, ale o tom už se zde nebudu rozepisovat, můžete to najít v článku o ubytováních v Itálii. 😊

Montepulciano, Cascade del Mulino

Poslední srpnový den jsme vyrazili z Pisy napříč Toskánskem. Naše první zastávka měla být v městečku Volterra. Pokud jste viděli film Stmívání: Nový měsíc a nebo četli knihu, tak se vám určitě vybaví město, ve kterém obývali nebezpeční Volturiovi. Avšak děj filmu se v tomto městě doopravdy neodehrával. My se nakonec do Volterry také nedostali, jelikož parkoviště, které bylo hned v centru, bylo už plné a my nechtěli parkovat opodál, protože jsme v autě měli zase všechny věci. Rozhodla jsem se tedy, že můžeme toto město oželet a vypravili jsme se zase dál.

Cinque Terre, Pisa

29. srpna jsme vyrazili z Verony v dopoledních hodinách a vyrazili směr Cinque Terre. Cinque Terre je oblast, která se nachází na pobřeží Itálie a tvoří ji 5 vesniček (městeček): Riomaggiore, Manarola, Corniglia, Vernazza a Monterosso al Mare, my navštívili první dvě zmíněné.

Lago di Garda, Madonna Della Corona, Verona

Když jsme sjížděli k jezeru Garda ze severo-východní strany, ihned se nám naskytl nádherný výhled jak na jezero a městečka na jeho břehu, tak na impozantní hory v pozadí. Po cestě po pobřeží jsme viděli lidi, kteří se povalovali na plážích, koupali se a nebo byli na windsurfingu. Po krátké cestě kolem jezera jsme konečně dorazili na naše ubytování, které se nacházelo v kopci nad jezerem v městečku Malcesine. Až jsme se vybalili, tak jsme si našli nějaké pláže v okolí a řekli jsme si, že využijeme času a na jednu se vydáme. V centru města najdete hned několik pláží, tedy spíš plážiček, kam se vleze vždy tak 15-20 lidí. I my jsme po chvilce našli naše místo a lehli si na kamínkovou pláž. Já jsem se tedy jen opalovala, protože v ten den nebylo zrovna horko a mně se moc nechtělo plavat v té studené vodě. Stačilo mi, že jsem vlezla do vody asi do půlky lýtek a hned zase šla ven. 😀
Můžu vám ale říct, že je u Gardského jezera opravdu krásně a dokážu si zde představit třeba i týdenní dovolenou.

Dolomity III. část - Lago di Sorapis, Lago di Braies

V pondělí jsme brzy ráno vstali, abychom se vydali na cestu k jezeru Lago di Sorapis. Měl to být pro mě nejhorší výšlap v celých Dolomitech, jelikož sem vede celkem strastiplná cesta. Byla jsem tedy celkem nervózní, ale zároveň jsem se strašně moc těšila, protože tohle jezero jsem chtěla vidět snad nejvíce. Když jsme byli na místě, auto jsme zaparkovali podél silnice. Je tu prostor tak pro 40 aut, takže se vyplatí sem vyrazit opravdu brzo, pokud budete chtít zaparkovat. My dorazili po 7. hodině a hned jsme se vydali na výšlap.

La Roche-Posay Effaclar - recenze po roce používání

Všechny vás zdravím u nového článku. Dneska jsem se rozhodla, že napíšu něco o značce La Roche-Posay a jejich řadě Effaclar, po roce užívání. Ke všem produktům přidávám i odkaz na BENU lékárnu. A proč doporučuji zrovna Benu? Protože tam mívají super akce a ne jen zrovna na LRP, ale i jiné značky dermokosmetiky, jako například Eucerin, Bioderma nebo Vichy. A abyste si nemysleli, že s těmi akcemi kecám, tak níže přikládám screenshot z jejich e-shopu!

Dolomity II. část - Tre Cime di Lavaredo, Passo Pordoi

V neděli 25.8. jsme se vydali do národního parku Tre Cime di Lavaredo neboli Tři štíty Lavaredské.  Vyjeli jsme brzy ráno, abychom zde byli co nejdříve. Míjeli jsme jezero Misurina, nad kterým se ještě vznášela ranní mlha. Po pár minutách jízdy od jezera na nás čekala mýtná brána. Pokud tedy chcete vyjet autem až nahoru k chatě Auronzo, budete muset zaplatit za auto 30 €. Není to zrovna malá částka, ale když jsme si ji rozdělili napůl, tak to nebylo zas až tak zlé. Když jsme dorazili nahoru, už zde mohlo parkovat okolo 100 aut, někteří zde i přespávali. Venku bylo pouze 11° C a taky foukal dost vítr, takže nám byla celkem zima. Hned jsme se však vydali na túru a díky tomu se pěkně zahřáli.

Dolomity I. část - Val di Funes, Passo Pordoi, Lago di Carezza

Ahooj! Všechny vás zdravím po veelmi dlouhé době. Na začátku roku jsem měla nějaké problémy, nebyla jsem na tom úplně psychicky ani fyzicky nejlépe. Navíc jsem nechtěla zveřejňovat ani jeden článek z Itálie, když jsem neměla sepsány úplně všechny. Když přišla korona a já zůstala od poloviny března doma, tak jsem si řekla, že všechno dopíšu. Ze začátku to sice šlo, ale pak se mi do toho vůbec nechtělo a já se hlavně nechtěla do ničeho nutit, to by šlo pak z článků vycítit a to nemám ráda. Naštěstí mě něco nakoplo a já články dopsala asi během posledních dvou týdnů. Doufám tedy, že si články z Itálie užijete.💕

Dnešním článkem chci začít sérii vyprávění z Itálie. Jak už jste si asi stihli z názvu všimnout, první budou Dolomity.

Konečně po několika měsících nadešel ten den D a my 22.8. vyrazili na náš, tedy můj, vysněný "roadtrip" po Itálii. Vyrazili jsme kolem šesté hodiny ráno a odpoledne už jsme byli v Itálii. Naše první ubytování se nacházelo v městečku Bagni di Zolfo.

V pátek 23.8. kolem 7:00 ráno jsme vyrazili do údolí Val di Funes, konkrétně do městečka Svatá Magdalena, které jsem našla díky Instagramu. První zastávka byla u kostela Sv. Petra. Tento kostel jsem viděla na hodně fotkách z výšky, tedy vyfocený z dronu. Když jsme však ke kostelu došli, byl oplocen a na plotě byla cedule s nápisem "no drone zone". V tomhle jsme tedy měli jasno, jelikož nejsem žádný rebel, tak jsem dron nechala zavřený v pouzdře a ani ho nevytáhla. Pozemek s kostelem je oplocen a pokud se chcete vydat až ke kostelu, musíte u branky vhodit do pokladny 4 €. My se místo toho vydali na nedaleký kopec, kde jsme si udělali ještě nějaké fotky a chvilku se pokochali výhledem na kostelík seshora.

Kosmetické adventní kalendáře 2019

Ahoj všem!

Článek jsem psala ještě v prosinci, a tak tam budu označovat rok 2019 jako "tento" rok a rok 2018 jako minulý. 😀

Kdo z vás si tento rok pořídil nějaký adventní kalendář? Já tento rok dostala po velmi dlouhé době čokoládový a samozřejmě jako minulý rok, i tento jsem si pořídila kosmetické kalendáře od značek Balea a Alverde.
Musím se vám přiznat, že dodnes nemám spotřebovány všechny produkty z minulých kalendářů, a tak jsem dost přemýšlela nad tím, jestli si tento rok vůbec něco pořizovat. Když jsem ale vešla do Dm drogerie a uviděla tam poslední dva kalendáře od Alverde, tak jsem si jeden musela ihnet hodit pod paži a přihodit tam i ten od Balei.

Zatím jsem pár produktů již vyzkoušela, ale moc jsem toho ještě nestihla. Tak jako minulý rok, i tento se v Alverde kalendáři nacházelo několik úplně zbytečných produktů. A dokonce se odvažuji říct, že to bylo ještě horší. Zatímco loňský kalendář nabízel vykrajovátka na perníčky, letos jsme tam mohli najít záložku do knížky a magnet s německým textem, to je však ještě v pohodě. Nejhorší byla dárková kartička, která byla taktéž s německým textem a vůbec nic extra na ní nebylo. Takovou kartičku si může každý vyrobit i doma. Tímto mě kalendář opravdu zklamal. Abych však nebyla jen negativní, Alverde skrýval i velmi kvalitní produkty. Mým nejoblíbenějším je rozhodně pleťový olej s šípkovou růží, který se nacházel v kalendáři i minulý rok a já si ho poté musela pořídit i v plné velikosti. Další super věcí zde byly pleťové krémy s šípkovou růží, denní a noční. Opravdu mi vyhovují a nejspíše si je pak taky pořídím. Z pečující kosmetiky se mi také zamlouvala Hydratační maska s kyselinou hyaluronovou. Co se týče dekorativní kosmetiky, tak i ta se zde nacházela, z čehož jsem byla velmi mile překvapená. Kromě konturovací tužky na rty se v okýnku s číslem 24 skrývala matná rtěnka v odstínu Rosé Delight a já si ji ihned oblíbila. Je na rtech dost příjemná a ta barva je prostě úžasná.