Dolomity I. část - Val di Funes, Passo Pordoi, Lago di Carezza

Ahooj! Všechny vás zdravím po veelmi dlouhé době. Na začátku roku jsem měla nějaké problémy, nebyla jsem na tom úplně psychicky ani fyzicky nejlépe. Navíc jsem nechtěla zveřejňovat ani jeden článek z Itálie, když jsem neměla sepsány úplně všechny. Když přišla korona a já zůstala od poloviny března doma, tak jsem si řekla, že všechno dopíšu. Ze začátku to sice šlo, ale pak se mi do toho vůbec nechtělo a já se hlavně nechtěla do ničeho nutit, to by šlo pak z článků vycítit a to nemám ráda. Naštěstí mě něco nakoplo a já články dopsala asi během posledních dvou týdnů. Doufám tedy, že si články z Itálie užijete.💕

Dnešním článkem chci začít sérii vyprávění z Itálie. Jak už jste si asi stihli z názvu všimnout, první budou Dolomity.

Konečně po několika měsících nadešel ten den D a my 22.8. vyrazili na náš, tedy můj, vysněný "roadtrip" po Itálii. Vyrazili jsme kolem šesté hodiny ráno a odpoledne už jsme byli v Itálii. Naše první ubytování se nacházelo v městečku Bagni di Zolfo.

V pátek 23.8. kolem 7:00 ráno jsme vyrazili do údolí Val di Funes, konkrétně do městečka Svatá Magdalena, které jsem našla díky Instagramu. První zastávka byla u kostela Sv. Petra. Tento kostel jsem viděla na hodně fotkách z výšky, tedy vyfocený z dronu. Když jsme však ke kostelu došli, byl oplocen a na plotě byla cedule s nápisem "no drone zone". V tomhle jsme tedy měli jasno, jelikož nejsem žádný rebel, tak jsem dron nechala zavřený v pouzdře a ani ho nevytáhla. Pozemek s kostelem je oplocen a pokud se chcete vydat až ke kostelu, musíte u branky vhodit do pokladny 4 €. My se místo toho vydali na nedaleký kopec, kde jsme si udělali ještě nějaké fotky a chvilku se pokochali výhledem na kostelík seshora.

Potom jsme se vrátili zpět do centra Sv. Magdaleny, zaparkovali auto na místním malém parkovišti a vydali se na procházku po jedné stezce. Na kopci jsme si na chvíli sedli na lavičku a jen tak relaxovali na sluníčku. Určitě doporučuji navštívit toto místo ráno, jako my, protože tam ještě není moc turistů a díky tomu je tam úžasný klid.

Další naší zastávkou v tento den bylo Passo Pordoi, což je takový ráj pro motorkáře, protože se tu nachází spousta klikatých cest. Než jsme ale dorazili na Passo Pordoi, ještě jsme se zastavili u nádherného Passo Sella, ze kterého jsme sjeli po serpentinách do údolí a zase nahoru po dalších klikatých cestách až k průsmyku Pordoi. Zde jsme se šli projít po jedné stezce, která vedla pod vrcholkem skal a mně už se tady, díky mé akrofobii, začínala celkem točit hlava. Nakonec jsem to ale v pohodě zvládla a byla to spíše taková malá příprava do dalších dnů v Dolomitech.

Passo Sella

Passo Pordoi s výhledem na Passo Sella v pozadí

Poslední zastávkou bylo Lago di Carezza, které má nádherné odstíny modré a zelené. Jelikož jsme dojeli kolem 16:00, bylo tam dost turistů, ale ještě se dalo v pohodě zaparkovat. U jezera se nachází parkoviště, kde zaplatíte asi 4 € za hodinu parkování. Nachází se zde i nějaké občerstvení s posezením a WC. Podchodem, který vede od parkoviště se dostanete až k jezeru, které se dá obejít během dvaceti minut. Karersee je obehnáno dřevěným zábradlím, takže se nemůže až k hladině. Pokud jste ovšem rebelové, tak jde zábradlí v pohodě přelézt😀. Nad jezerem se tyčí masiv Rosengarten, takže je na celou scenérii absolutně úžasný pohled. Pokud se však otočíte o 180 stupňů, bohužel kromě masivu uvidíte i spousty vykácených lesů. Těžko říct, jestli zde probíhá těžba a nebo byly lesy napadeny třeba nějakým škůdcem.

Další den jsme vyrazili zase na cestu, abychom přejeli na naše další ubytování. Jelikož jsme měli do check-inu dost času, tak jsem vyhledávala, kde bychom se mohli stavit. Našla jsem národní park Dolomiti Bellunesi s obrovitánským jezerem. Když jsme se blížili k parku, říkali jsme si, jestli vůbec jedeme dobře. Silnice totiž vypadala, jakoby se měla každou chvíli sesunout a byli jsme na ní úplně sami. Byla to zde samá skála a tunel. Nakonec jsme však dojeli ke kempu, který se nachází u jezera a šli jsme se projít ke břehu. Lidé se zde koupali, nebo byli na pikniku. Pokud pojedete někdy kolem tohoto parku, určitě se vyplatí zde zastavit. Příroda zde vypadá jako by byla vytržená z filmu Pán prstenů. No, posuďte sami.

To by bylo z dnešního článku vše. Rozhodla jsem se, že Dolomity nakonec rozdělím do tří částí, aby toho nebylo v jednom článku až příliš. Takže další článek o Dolomitech můžete očekávat příště. 😊
Mějte se krásně!