Z Říma jsme vyjeli 5. září ráno směr jih. Zanedlouho, co jsme projeli kolem špinavé Neapole jsme se ocitli v Piano di Sorrento, městečku, kde se nacházelo naše ubytování. Jelikož majitel půjčoval skútry, náš plán byl vcelku jasný. A tak jsme si hned večer jeden půjčili, abychom byli na ráno nachystaní. Půjčení skútru nás stálo 40 Euro na 24 hodin.
Ráno jsme tedy vyjeli. Prvních pár sekund jsem myslela, že se po****, nesnáším jízdu na takových věcech. 😀 Po pár minutách jsem už však byla celkem v pohodě, ale stejně jsem se celou cestu držela přítele jako klíště. Za necelou půlhodinku jsme byli v Positanu, kde jsme zaparkovali na malém parkovišti pro skútry a šli jsme dolů na pláž, abychom si toto městečko mohli pořádně prohlédnout.
Jelikož jsme sem dorazili celkem brzo, tak se v městečku nacházelo jen málo lidí a spousta krámků, restaurací a kaváren teprve otevírala.
V malých spletitých uličkách se naštěstí nacházeli šipky vedoucí na pláž, jinak bychom tam snad ani nedorazili. Od břehu jsme si město prohlédli a nafotili pár snímků, pak jsme se vydali zase nahoru k parkovišti. Řeknu vám, žádná sranda, připomnělo mi to naše túry v Dolomitech. 😀 Pokud byste se chtěli v tomto instagram-friendly městečku najíst, či rovnou ubytovat, zaplatili byste pořádnou pálku. Nejlevnější pokoje pro dvě osoby se tady nacházejí v ceně okolo 5000 kč/noc. Pokud budete chtít ale nějaké hezké ubytování, zaplatíte více jak 10000 kč/noc a ty úplně nejlepší hotely stojí okolo 100000 kč/noc.
Z kouzelného Positana jsme tedy pokračovali po Amalfi drive dále. Zastavili jsme u fjordu Fiordo di Furore, který se však ke konci roku 2018 bohužel uzavřel. Byla zde postavená betonová zídka, aby lidé nemohli projít až dolů na pláž. S tím jsem ale počítala, protože když jsem plánovala cestu, tak už jsem si toto všechno načetla. Udělali jsme si tedy jen pár fotek a zase jeli dál.
Další zastávkou bylo městečko Ravello, které se nachází až za Amalfi. Zde jsme zaparkovali skútr na placeném parkovišti a vydali se prozkoumat Villu Rufolo, která má úžasné zahrady a pochází z 13. století. Jak už to tak bývá, štěstí mi nepřálo a kousek zahrady se zrovna renovoval, takže jsem měla prostě smůlu, jelikož to byl zrovna ten nejlepší kus, který jsem chtěla vidět. Kromě zahrad si také můžete prohlédnout vilu a vystoupat na věž, která je na vrcholku prosklená, takže vidíte do širého okolí.
Poté jsme se vydali pěšky k Ville Cimbrone, která taktéž nabízí nádherné zahrady. Hlavní atrakcí těchto zahrad je tzv. Nekonečná terasa, která je opravdu úžasná. Z terasy vidíte na pobřeží Amalfi Coastu a také na všechno, co se nachází pod vámi. Terasa je lemována několika sochami.
Potom už jsme se vydali na hodinu a půl dlouhou cestu zpět na ubytování.
Na Amalfi Coastu se mi taky dost líbilo a doufám, že se tam ještě někdy podívám.
Další články z Itálie:
To vypadá fakt kouzelně! Ráda bych se tam někdy podívala. Já jsem na blog dávala příspěvky o Kanadě, tak můžeš mrknout, když bys chtěla :)
OdpovědětVymazatJeee, to je nádhera. :))
OdpovědětVymazatMusím říct, že bych se na skútru taky bála. :D Na motorce bych se sice svézt chtěla, ale to už bych se fakt bála šíleně. :D
To první městečko je fakt hezké na pohled, ale ty peníze za ubytování, ty by za to asi nestály. :D
Ta Nekonečná terasa je boží. ♥