29. srpna jsme vyrazili z Verony v dopoledních hodinách a vyrazili směr Cinque Terre. Cinque Terre je oblast, která se nachází na pobřeží Itálie a tvoří ji 5 vesniček (městeček): Riomaggiore, Manarola, Corniglia, Vernazza a Monterosso al Mare, my navštívili první dvě zmíněné.
Jako první jsme se vydali do Manaroly, kde jsme celkem hodně řešili parkování. Jelikož jsme měli auto plné věcí, tak jsme se ho báli nechat jen tak někde. Nakonec jsme byli tedy nuceni ho nechat na placeném parkovišti a doufat, že bude všechno ok. Dalším problémem s parkováním bylo, že na parkovacím automatu jste museli zadat, jak dlouho tam budete parkovat. My jsme si tedy nastavili asi hodinu a půl, vždyť se jen mrknem po městečku a půjdeme zpět - to jsme si alespoň mysleli. Chtěli jsme totiž poté zaparkovat na silnici nad Riomaggiore, tento nápad jsme však později zavrhli. Z parkoviště tedy jdete z prudkého kopečku, až dojdete do Manaroly, která je opravdu kouzelná, což jde vidět i podle počtu turistů. My se vydali na skálu naproti městečka, kde je takový viewpoint, ze kterého si všichni turisti Manarolu fotí. Tady jsem si samozřejmě fotku chtěla udělat i já, a tak jsem musela počkat, dokud slečna z Asie nebude spokojená se svojí fotkou(trochu jí to trvalo) a potom jsem mohla jít na řadu. Zde můžete vidět výsledek:
Na Google mapách jsme našli, že se dá do Riomaggiore dostat i po nějaké pěší stezce, která vedla po skále nad mořem. Vydali jsme se tedy po ní, po chvilce jsme ale bohužel zjistili, že je stezka uzavřená, a tak jsme to museli zase otočit. Po chvilce přemýšlení, jsme se rozhodli, že tedy pojedeme vlakem. Problém ale byl, že nám mělo už asi za 20 minut vypršet parkování. Museli jsme se vydat zase nahoru na parkoviště a koupit další parkovací lístek a řeknu vám, že v tom vedru chodit pořád dokola z kopce a do kopce byla celkem sranda. (Pokud se tedy někdy do Manaroly vydáte, určitě na tohle myslete, ať se nemusíte pořád vracet jako my.) Potom jsme šli zase dolů na nádraží. Zde najdete automaty na zakoupení lístků. No, chvilku jsme do automatu hleděli jak blbí, nakonec se nám však podařilo koupit dva lístky a za chvíli už jsme seděli ve vlaku směr Riomaggiore. Cesta trvá asi dvě minuty, kdy vlak projede jednou skálou a jste na místě. Uličky v Riomaggiore spíše připomínali chodby v panelácích, a měli jste pocit, jako byste někomu vlezli do baráku. Chvilku jsme zde pobyli, prošli pár uliček a pak se zase vydali zpět na vlak a hned poté na cestu do Pisy.
Druhý den ráno jsme se samozřejmě ihned vydali k Šikmé věži, kde už pózovalo pár turistů, takže jsem se samozřejmě musela přidat. Jediný rozdíl mezi námi byl takový, že já se nesnažila věž podpírat, protože si myslím, že měla podporu už tak dost velkou. 😀
Přemýšleli jsme, co podnikneme dál a já navrhla, že bychom se mohli jít podívat do místního parku, který se nacházel pár kilometrů od centra. To byl hodně špatný nápad. Do parku vedla jen silnice a stezka pro koně, na které každou chvíli nějaký ten kůň proběhl. Šli jsme tedy po rozšířené krajnici, která byla určena pro kola. Musím se přiznat, že v půlce cesty jsem už umírala a chtěla jsem se teleportovat na ubytování. Přítel však zavelel, že když už jsme ušli takový kus cesty, tak to přece neotočíme. Pokračovali jsme tudíž dál. Když jsme dorazili do parku, uviděli jsme jen malé stádo jelenů, jinak tam nic zvláštního nebylo. Park sice pokračuje až k pobřeží, ale to bylo několik dalších kilometrů a na to jsem už opravdu neměla. Zpáteční cestu jsme šli zase kolem šikmé věže a počet pózujících kolem 12té hodiny už byl neúprosný. Ihned jak jsme došli na ubytování, tak jsem si dala sprchu a únavou z té cesty odpadla.
V Pise toho tedy k vidění moc není a pokud se nechystáte v Itálii ještě někam, tak bych to jako samostatný výlet asi ani nedoporučila. Ještě upozorním na to, že se zde potuluje uličkami v centru hodně takových těch pouličních prodavačů, kteří vám nabízejí různé kabelky, hodinky a kdoví co ještě. Stačí s nimi nenavazovat kontakt, případně odmítnout.
Další články z Itálie:
Další články z Itálie:
- Dolomity I. část - Val di Funes, Passo Pordoi
- Dolomity II. část - Tre Cime di Lavaredo, Passo Pordoi
- Dolomity III. část - Lago di Sorapis, Lago di Braies
- Lago di Garda, Madonna Della Corona, Verona
Manarola vypadá nádherně! Tam se chci někdy podívat :) Pisa mě taky hodně láká, já zatím byla v Itálii pouze v Římě a v Miláně a v obou městech se mi moc líbilo :) Itálie je moje nejoblíbenější země hned po Španělsku :)
OdpovědětVymazatTravel and Eli
Řím je také moc krásný, v Milánu jsem tedy ještě nebyla, tak to snad někdy napravím. :)
VymazatWow, love this! What blogger template you are using pls?
OdpovědětVymazatThanks! I use the Watermark template. :)
Vymazat