Řím

2. září jsme dorazili do hlavního města Itálie - Říma. O tom, jaké jsme měli problémy hned po příjezdu jsem psala již v článku o ubytování. Ve zkratce vám ale něco málo říct můžu. Naší hostitelce jsme psali již hodinu před příjezdem do Říma o tom, že přijedeme kolem 14:30 - 15:00. Teprve před půl 3 nám odepsala, že bude pokoj přichystaný až v ty 3 hodiny, z čímž jsme vůbec neměli problém, protože jsme měli check-in domluvený na 15:00. Čekali jsme teda poblíž paneláku, kde jsme měli být ubytováni a po 15. hodině se šel přítel podívat dovnitř podle instrukcí. Našel zde jen paní uklízečku, která neuměla anglicky, ale dokázala mu říct, že parkování tam nemají. Což nás opravdu naštvalo, protože u inzerátu bylo parkoviště v ceně a na ulici se nám auto nechávat nechtělo. Bohužel nakonec zůstalo stát u silnice 3 dny a naštěstí se mu nic nestalo. Během těch pár dnů, co jsme zde strávili, jsme měli ještě nějaké problémy s ubytováním a majitelkou, ale o tom už se zde nebudu rozepisovat, můžete to najít v článku o ubytováních v Itálii. 😊

Jelikož jsme byli unavení z cesty, tak už jsme zbytek dne zůstali na pokoji a druhý den ráno se vydali směr centrum. Po půl hodině jsme dorazili ke Coloseu, které jsme celé obešli a šli jsme si na lístky do Forum Romanum. Pozor! Pokud pojedete do Říma a budete se chtít podívat do Colosea, je potřeba si zarezervovat lístky předem. Také mrkněte na to, co vše se nesmí nosit na prohlídku.

Při vstupu do Forum Romanum nás čekala letištní prohlídka a potom už jsme se mohli procházet kudy jsme chtěli. Několik hodin jsme Forum a pahorek Palatin procházeli, až mě tak neskutečně bolely nohy, že jsme museli jít zpět na ubytování. Vzali jsme to tedy kolem Piazza Venezia, prošli pár uliček a narazili na úžasnou zmrzlinu. Bohužel už si nepamatuji, jak se jmenovala, ale myslím si, že v Římě bude ve většině případů jedno, kam na zmrzlinu půjdete, protože skoro všude bude výborná.

Ten den jsme tedy už jen odpočívali, protože moje nohy to opravdu nezvládaly. I když jsme prošli jen tři památky, byl to prostě mazec. Nakonec jsme se rozhodli, že si koupíme 24 hod. jízdenku a ještě ten samý večer jsme ji šli vyzkoušet. Jízdenku jsme zakoupili v jedné trafice u hlavní silnice, hned poblíž ubytování. Platila na tramvaje, metro a autobusy. Nasedli jsme teda na první tramvaj, která jela směr centrum, vystoupili zase na Piazza Venezia a o kousek dál nastoupili zase na jinou. Takhle jsme se trochu projeli a večerním Římem jeli zase zpět. Díky tomu jsme ráno už věděli co dělat.

Po 7. hodině ranní jsme byli už u Fontany di Trevi. Čekala jsem, že tu takhle brzo nikdo nebude, ale když jsme k ní došli, tak nás tam čekalo asi dalších 30 turistů a taky se zde fotila jedna svatba. Celou dobu na fontánu dohlížela armáda a také místní policie, která upozorňovala lidi, kteří si sedli na okraj fontány, aby to nedělali. Naší další lokalitou byl Pantheon, Piazza Navona a Španělské schody, na které se od června 2019 nesmí sedat, takže bylo celkem zábavné pozorovat policisty, jak vyháněli turisty, kteří seděli na schodech, nebo holky, které se za každou cenu musely vyfotit na schodech vsedě. Pak už jsme se pěšky přesunuli k Ville Borghese, kde jsme se prošli kolem jezírka, na kterém bylo spoustu želv a kachen. Můžete si zde půjčit i lodičku, ale za opravdu nekřesťanské peníze.😆 Na romantiku na lodičkách jsem tedy rychle zapomněla a raději jsme se vydali směr metro.

V metru jsme se naštěstí v pohodě vyznali. Abych vám totiž řekla pravdu, já mám z cestování mhd v zahraničí celkem strach, protože se bojím, že něco podělám a pak dostanu pokutu. 😃 Z metra jsme vysedli někde v centru Říma a čekali na autobus další asi půl hodiny. Potom jsme dojeli přímo až k Andělskému hradu, kde jsme potkali černocha. Ono by to nebylo nic zvláštního, ale samozřejmě do nás začal valit a věšet na nás všechno možné zboží a vyprávět příběh o tom, jak už v Římě dlouho nebude a bude se muset vrátit zpět do Afriky... No, takže po nás chtěl všechno to zboží samozřejmě zaplatit, tak jsme mu řekli, že bohužel u sebe moc peněz nemáme a dali jsme mu tři eura, za které nám nechal dvě sošky a dva koženkové náramky. Tak jsme se smáli, že máme aspoň suvenýry za pár korun. Karma nás samozřejmě dohnala, o tom ale až v posledním článku z Itálie.

Poté jsme ještě vyrazili k Vatikánu. Když jsem zde uviděla ty neskutečné zástupy lidí, omrkla jsem Vatikán kolem dokola a šla pryč. Odpoledne jsme si ještě jednou zajeli tramvají na zmrzku a druhý den jsme se s Římem rozloučili. Opravdu nádherné město! Řím se určitě zapsal do mých top 3 měst.