3.8.2018 jsme vyrazili na další výlet a to do Černé hory. Jelikož jsme byli ubytováni asi 40 kilometrů od Černé Hory, měli jsme být na hranicích opravdu během chvilky. To ovšem nevyšlo, a tak nám cesta + čekání na hranicích zabralo asi 2 hodiny. Díky tomu jsme tedy byli ve městě Herceg Novi již celkem pozdě a už tu bylo dost lidí. Když jsme vjeli do Hercegu, okamžitě jsme všude poznali, že již nejsme v Chorvatsku, ale v nepříliš rozvinuté zemi a když jsme parkovali auto, tak jsem se opravdu i celkem bála, abychom ho našli ještě v takovém stavu, v jakém bylo.
Po pláži jsme se vydali směrem ke starému městu, kde začala hustota lidí prudce stoupat a můžu vám říct, že tolik turistů jsem zde ani nečekala. Staré město jsme rychle prošli a šli zase zpět k zaparkovanému autu. Cestou jsme se ještě vydali do obchodu, nakoupit si nějakou vodu a hlavně cukrovinky, jelikož v Hoře mají potraviny levnější než v Chorvatsku, cenově asi tak jako u nás.
Herceg mě bohužel vůbec neoslovil. Z fotografií na internetu mě zaujal o mnohem více a myslela jsem, že tu bude tak krásně, jako na fotkách. Bohužel se tak neuskutečnilo a já si z tohoto města neodnesla moc pozitivní dojmy. Pokud budete tedy někdy hledat dovolenou nebo výlet v Černé Hoře, tak Herceg Novi nedoporučuji.
Po tom, co jsme se vymotali z Hercegu jsme pokračovali do 43 km vzdáleného Kotoru. Jeli jsme podél nádherné Boky Kotorské. I když je cesta dlouhá jen 43 km, musím uznat, že byla opravdu nekonečná, protože je zde spousta vesniček a tak je potřeba počítat s tím, že pojede 50 km/hod. Nakonec jsme se dočkali a do přelidněného Kotoru okolo 12:00 dorazili. Chvíli jsme se po městě motali a nakonec jsme našli parkoviště hned vedle starého města. Toto parkoviště bylo ale vzápětí zase plné a pokud byste chtěli navštívit Kotor a jeho staré město, tak jako vždy, doporučuji vyrazit co nejdříve.
Do starého města je vstup zdarma a čeká vás zde plno uliček a malých náměstí. Před starým městem si také můžete zdarma vzít jeho mapu.
My si zde ihned dali zmrzlinu a šli pomaličku prozkoumávat různé uličky, když začalo celkem vydatně pršet a my se museli i s dalšími turisty schovat pod malou pergolou. Voda v uličkách tekla proudem, ale naštěstí to po pár minutách přestalo a my mohli pokračovat. Ve starém městě najdete velké množství koček, dokonce zde mají i kočičí muzeum. Kromě muzea zde najdete taky plno restaurací, kaváren, obchodů se suvenýry a také třeba trafik. Poté, co jsme město dvakrát obešli, jsme také jednu trafiku navštívili a k našim zásobám vody si koupili ještě jednu dvoulitrovou láhev, protože nás čekal výstup na místní hradby v opravdu velkém vedru.
Pro mě osobně byl tento výstup hodně náročný a to z toho důvodu, že jsem neměla na takové stoupání absolutně žádnou kondičku a také mi samozřejmě moc nepřidala má fobie z výšek, kdy jsem se chtěla již u kapličky sbalit a jít zpět. Nakonec jsem to nějak zvládla a vystoupala až na vrchol. Vstup na tyto krásné hradby byl 16 euro.
Musím uznat, že v Kotoru se mi opravdu líbilo a můj názor na Černou Horu to zase trochu vylepšilo. Také je kolem Boky Kotorské nádherná příroda, než třeba jak je tomu u chorvatských hranic. Takže za mě určitě Kotor a přilehlé okolí doporučuji! 😊
