Kodaň

Dneska sedím doma s chřipkou a dvěmi vytrhlými osmičkami, a tak toho musím využít a napsat vám něco málo o jednodenním výletu do Kodaně. Tento výlet byl celkem neplánovaný. Nějak v létě jsem si říkala, že pokud vyjdou finance, tak bychom se mohli podívat na podzim třeba například do Kodaně. V září jsme si nakonec na Slevomatu koupili zájezd na jednodenní výlet za necelé 2000 kč. 

12. října jsme tedy vyjeli ze Zlína v odpoledních hodinách směr Holešov, Brno, Praha a poté Ústí nad Labem, kde jsme byli okolo 9. hodiny večerní. V nočních hodinách už jsme jeli přes celé Německo až k trajektu, na který jsme nastupovali velmi brzy ráno a z jeho paluby jsme pozorovali východ slunce. Po cestě do Kodaně jsem chvílemi spala, jelikož to byla cesta opravdu náročná, s čímž jsme samozřejmě počítali. No a chvílemi, kdy jsem nespala, jsem pozorovala přírodu Dánska, která ubíhala za oknem jedoucího autobusu a byla vskutku nádherná. Kromě krásných lesů, řek a polí jsem viděla také spoustu zvířat.

Do Kodaně jsme přijeli kolem 9:00 a autobus zaparkoval na malém parkovišti u zábavního parku Tivoli. Zde nám náš průvodce řekl, že můžeme jít s ním a nebo každý vlastní cestou a v 19:00 se sejdeme zase na stejném místě, na kterém jsme vystoupili. Z toho jsem byla samozřejmě velmi nadšená, protože už jsem měla naplánováno, kam se všude půjdeme podívat. Na začátku se od skupiny nikdo neoddělil, tedy kromě nás.

Naší první zastávkou byl kostel "Vor Frelsers Kirke" nebo také anglicky "Church of Our Saviour", který je v části Christianshavn. Vstupné do tohoto kostelu bylo asi 35 dánských korun. Do věže stoupáte po úzkém schodišti, kde se také míjíte s lidmi, kteří jdou do opačného směru, a tak je potřeba každou chvilku někam uhýbat. Nakonec vylezete ven z věže, kde je taktéž úzká plocha a jen železné zábradlí. Myslela jsem si, že svou fobii z výšek překonám a budu moct jít až na úplný vrcholek věže. To se mi ale bohužel nepovedlo a zatímco můj přítel pokračoval nahoru, já už šla pomalu dolů, kde jsem ho v klidu čekala na pevné zemi.

Další zastávkou byl přístav Nyhavn, který můžete znát z mnoha fotek na instagramu. Když jsme do přístavu dorazili, všude byly hordy turistů, a tak bylo celkem i problém vyfotit nějakou hezkou fotku. To se nám však nakonec povedlo. Celý přístav jsme obešli a pokračovali zase dál. Když mi můj taťka poté ukazoval fotky, když byl v Kodani před nějakými dvaceti lety on, ukazoval také fotky z Nyhavnu a došli jsme na to, že kromě opravených střech se vůbec ale vůbec nic nezměnilo. 

Z přístavu jsme pokračovali k Amalienborgu, což je královský palác, ve kterém sídlí současná dánská královna. Ve 12:00 zde můžete vidět výměnu stráží, které jsme se zúčastnili i my. Musím říct, že tento palác není nijak okázalý a já osobně bych to ani palácem nenazvala. V první chvíli mi totiž skoro ani nedošlo, že jsme na místě, nebýt spousty turistů. 

Malinký kousíček od paláce se nachází nádherný kostel "Frederiks Kirke", kam se můžete podívat zdarma, popřípadě se za nějaký ten poplatek podívat i nahoru na kopuli.

Z tohoto místa už jsme mířili k nejznámější atrakci celé Kodaně - socha malé mořské víly. To, kolik turistů se selfie tyčemi obklopovalo sochu vám ani nedokážu popsat, ale byla to opravdu hrůza. Já se naštěstí za chvíli dokázala prodrat na celkem fajn místo, z kama se dala socha v pohodě vyfotit, aniž by mi někde v hledáčku zavazela některá z hlav asijských turistů. Pro mě asi nejhezčí zážitek z celé Kodaně, jelikož jsem se toužila podívat na malou mořskou vílu už asi od mých deseti let. 

Poté, co se nám konečně uvolnila lavička, jsme si zde na chvíli sedli a přemýšleli co dál. Do srazu u autobusu nám zbývaly asi ještě 4 hodiny, a tak jsme se vydali na průzkum trochu modernější části Kodaně - čtvrti Nørrebro. Po několika ušlých kilometrech, kdy jsem byla už opravdu vyčerpaná a chtěla jsem to vzdát, jsme si zašli do místního Lidlu a zamířili zpět. V této čtvrti šlo vidět, že už jsme mimo centrum, nepotkávali jsme snad žádné turisty, po ulicích chodili jen místní, kteří se skládají z opravdu hodně národností, jak už to v hlavních městech bývá. 

Pokud bych ještě někdy měla tu možnost, tak bych se do Kodaně ještě jednou určitě ráda vydala. Alespoň na několik dní a prozkoumala co nejvíce z tohoto města. 

A co vy? Byli jste již někdy v Kodani a nebo byste se tam chtěli vydat?