Z Amalfského pobřeží jsme se vydali směr Benátky. Jelikož by tato cesta trvala ale strašně dlouho, tak jsme ještě jednu noc přespali ve středu Itálie, v malém městečku Scoppito, uprostřed ničeho.
8. září jsme pokračovali směr Benátky a po cestě jsme chtěli navštívit San Marino(město). Bohužel nám to čas nepřál a my ho alespoň projeli, natankovali zde a prohlédli si Monte Titano, nejvyšší horu San Marina, na které se hlavní město nachází. Poté jsme již pokračovali směr Benátky, kde jsme byli ubytováni v části Spinea, která je od historického centra Benátek vzdálená asi 16 kilometrů. Po příjezdu už jsme jen odpočívali po asi 8-mi hodinové cestě a připravovali se na další den.
Druhý den jsme vstali časně ráno a šli si koupit 48 h jízdenky do trafiky, jedna stála 30 €, ale rozhodně se to vyplatí! Kromě autobusu do Benátek, jízdenka také platí na vaporetta, což jsou lodě, které vás převáží po Benátkách. My jsme sice po Benátkách chodili jen pěšky, ale využili jsme je při cestě na Burano (o tom až později). Po nastoupení do autobusu jsme si chtěli lístky orazit, ale místo takové té klasické mašinky, kde zastrčíte lístek a on se vám orazí s datumem a časem, tam byla jiná mašinka - nějaká místní vymoženost. Když jsme lístky tedy dávaly dovnitř, tak to nic neudělalo a naše lístky se neorazili, za což nás mohla postihnout pokuta. Nevadí, jeli jsme prostě na černo i s jízdenkami. Co mě překvapilo, tak bylo to, že s námi autobusem jelo také spoustu studentů, kteří jezdili do škol právě do historického centra.
Ihned po vystoupení jsme se vydali ke známému mostu Ponte de Rialto, jelikož jsme zde byli něco málo před osmou hodinou, tak zde naštěstí nebylo moc lidí a já si tak mohla most v klidu vyfotit.
