Anglie

Když jsme 18.10.2015 vyjeli se školou směr Anglie stále jsem tomu nemohla uvěřit. Můj sen se stává realitou a konečně si můžu odškrtnout, že jsem byla v Anglii a v Londýně. Mrzí mě, že jsem se nepodívala ke Stonehenge, ale budu doufat, že někdy příště..

Cesta byla opravdu dlouhá. V neděli jsme vyjeli 10:45 z Luhačovic a kolem 18:00 jsme přejeli hranice s Německem, následovala Belgie, Nizozemí a Francie. V Calais jsme hodinu a půl čekali v řadě mezi ostatními autobusy a když nám konečně prohlédly doklady, nalodili jsme se na trajekt. Přibližně o další hodinu a půl jsme se dostali do Doveru a jeli do Londýna, kde jsme byli v 10:00. 

V Londýně jsme nejprve navštívili Greenwich a známý nultý poledník. Odtud jsme šli pěšky k řece Temži a nasedli na loď, která nás zavezla blíže k centru. Navštívili jsme Tower, který byl hodně používán jako vězení. Hned u vstupu jsme museli ukázat batohy, jestli se sebou nemáme nože, nůžky a ostatní ostré předměty. Nejvíce mě zaujaly nádherné korunovační klenoty, které se bohužel nesmí fotit. Poté jsme šli ke Katedrále svatého Pavla, vevnitř se taky nesmí fotit, ale pokud vylezete úzkými uličkami na kopuli, můžete si vyfotit úžasný výhled na Londýn. Já jsem nešla až úplně nahoru, protože mám z výšek strach.

Pak jsme zamířili na druhý břeh Temže přes Millennium Bridge, který jste mohli vidět v šestém díle Harryho Pottera. Na druhé straně byla replika divadla Globe, kde se hrají Shakespearovy hry.

Večer jsme zamířili k Tower Bridge, kde jsme počkali na autobus a jeli do 2 hodiny vzdáleného Eastbourne. Vystoupili jsme u místní školy a čekali na rodiny, které si nás měli vyzvednout. Slečna průvodkyně četla jména a postupně všichni odcházeli se svými rodinami. Když nás zbývalo už asi jen šest a z toho já a moje spolužačka jediné holky, průvodkyně se na nás otočila a říká: „Jejda, my tady máme ještě holky, jak je to možné?“ My jsme se se spolužačkou jen na sebe podívaly a už jsme věděly, že něco není v pořádku. :D

No nakonec nám koordinátorka zavolala taxíka, kterému dala adresu. Konečně jsme dojeli do ulice, kde jsme měly bydlet, ale taxikář stále hledal číslo domu 21, které tam nikde nebylo a ve vysílačce mu říkali, že je to velký bílý dům. Ten tam taky nebyl. Po chvilce vyšla z jednoho domu paní a ta řekla, že jedeme k ní. Dům neměl číslo 21, ale 7... Byl opravdu krásný a moderní. Naše nová "maminka" vypadala tak na 25-30, tak jsem si řekla, že asi ještě žádné děti s přítelem nemají. Protože jsme dojely pozdě, tak jsme se osprchovaly a šly hned spát. 

V úterý ráno, když nás "mamka" vezla ke škole, jsem se dozvěděla, že mají dva syny(jednomu je 16 a druhému 25), a taky to, že brzo bude babička. To byl celkem šok, protože vypadala oprvadu mladě!

Autobusem jsme jeli hodinu do Brightonu, kde jsme měli vyučování do 12:15 každý den. Odpoledne jsme zamířili k NÁDHERNÝM útesům Beachy Head. Beachy head je asi třetí místo s nejvyšším počtem sebevrahů. Pak jsme jeli ke zřícenině Pevensey Castle. No a navečer jsme jeli zpět do Eastbourne, kde jsme se prošli po mole a pláži. Domů jsme jely zase taxíkem.

Ve středu jsme po škole navštívili Royal Pavilion, kde se zase nesmělo fotit. Poté jsme měli rozchod na nakupování, navštívila jsem tedy s kamarádkou Primark, ale musím říct, že mě nic extra nezaujalo, takže jsem byla celkem zklamaná. Pak jsme se ještě byli na 15 minut u Brighton Pier, bohužel už jsem se nestihla projít po mole, což mě celkem mrzí. Večer jsme jely zase taxíkem.Každý den taxík platila škola, takže nám slečna průvodkyně řekla, že už ráno půjdeme pěšky. Večer jsem tedy vzala mapu a vyznačila jsem, kterou cestou ráno půjdeme.

Ráno jsme trefily, ale ta cesta byla opravdu dlouhá a trvala přes půl hodiny. Po škole jsme jeli do města Portsmouth, kde jsme navštívili loď Victory a nějaké malé muzea. Večer jsme šly zase pěšky, že když jsme to zvládly ráno, zvládneme to i teď. No, po tmě to bylo trošku horší. Tak jsme teda šly s ostatními holkami ze třídy. Nakonec jsme se rozdělily a pokračovaly jsme v cestě už jen s mojí spolubydlící. Když jsme byly v nějaké uličce, tak jsme tam naštěstí potkali naše prváky, kteří nám řekli, že jdeme na úplně opačnou stranu... :D

Nakonec jsme došly k našemu bydlišti, kde bylo v kuchyni rozsvíceno. Tak jsme klepaly 20 minut a nikdo neotvíral, nakonec jsme poprosily sousedku, aby nám odemkla. Když jsme došly dovnitř, nikdo tam nebyl, jen na stole čekala naše večeře. :D

Ráno jsme v 7:00 vyrazily zase směr Londýn, kde jsme nejprve navštívili muzeum voskových figurín Madame Tussauds. Pak už jsme jen prošli Westminsterské opatství, Buckingham Palace a Londýnské oko. Celý den jsme cestovali metrem, což pro mě bylo celkem nepříjemné, protože jsem klaustrofobik a navíc jsem si vzpomněla na Nezvratný osud 3. V 19:00 jsme vyjeli z Londýna do Doveru a v 22:00 jsme se nalodili. Na trajektu bylo strašně moc muslimů a divných lidí, například jeden podivín kolem nás pořád dokola chodil a něco zkoumal, klepal do zdí a tak. Takže jsme se s holkami celkem bály.. :D

V 19:45 jsem se konečně dostala domů. ♥